Tábor Pohoda Brno
Aktuality
O nás
O táboře
Náš tým
Tábor 2024
Fotogalerie
Kontakt
☰
Nejnovější fotografie
2011 - Ledová Praha
2011 - Podmitrov
2011 - Tábor "Harry Potter"
2011 - Mikulášská nadílka
2011 - Pohodové setkání
2011 - Podzimní Brno
2011 - Tábor rodičů a dětí
2011 - Bowling
2010 - Podzimní Chotěboř
2010 - Tábor "Asterix a Obelix"
2010 - Pohodové setkání
2010 - Bowling
2010 - Mikuláš - Čeřínek
2010 - Podmitrov
2009 - Podzimní jeskyně
2009 - Tábor "Cesta kolem světa za 14 dní"
2009 - Pohodové setkání
2009 - Ledová Praha
2009 - Podmitrov
2009 - Bowling
2009 - Mikulášská nadílka
2008 - Tábor "Divoký západ"
2008 - Tábor "Ledová Praha"
2008 - Podzimní Tábor
2007 - Tábor "Piráti z Karibiku"
2006 - Tábor "Odysseova cesta"
2005 - Tábor "Pánové z Růže"
2004 - Tábor "Jumanji"
2003 - Tábor "Mexiko"
Nejnovější fotografie
2011 - Ledová Praha
2011 - Podmitrov
2011 - Tábor "Harry Potter"
2011 - Mikulášská nadílka
2011 - Pohodové setkání
2011 - Podzimní Brno
2011 - Tábor rodičů a dětí
2011 - Bowling
2010 - Podzimní Chotěboř
2010 - Tábor "Asterix a Obelix"
2010 - Pohodové setkání
2010 - Bowling
2010 - Mikuláš - Čeřínek
2010 - Podmitrov
2009 - Podzimní jeskyně
2009 - Tábor "Cesta kolem světa za 14 dní"
2009 - Pohodové setkání
2009 - Ledová Praha
2009 - Podmitrov
2009 - Bowling
2009 - Mikulášská nadílka
2008 - Tábor "Divoký západ"
2008 - Tábor "Ledová Praha"
2008 - Podzimní Tábor
2007 - Tábor "Piráti z Karibiku"
2006 - Tábor "Odysseova cesta"
2005 - Tábor "Pánové z Růže"
2004 - Tábor "Jumanji"
2003 - Tábor "Mexiko"
Aktuality
O nás
O táboře
Náš tým
Tábor 2024
Fotogalerie
Kontakt
Letem světem o podzimním Táboře
Vše začalo na 5.nástupišti… Nasoukali jsem se do několika vagónů, rozprostřeli se po většině sedadel a zamávali mávajícím rodičům. V tu chvíli hodiny hlásily půl šesté a pro nás- 18 dětí a 10 vedoucích- v tu chvíli začalo vláčkové dobrodružství. Po pár hodinách v 1. vlaku, jsme se hbitě přesunuli do jiného, v němž jsme prožili krásné hodiny - převážně u mimořádně luxusního záchodu, v kterém se vše ovládalo tlačítky - otevření dveří, taktéž zavírání, spláchnutí, namydlení, opláchnutí, usušení…prostě WC ráj.<br><br>Tenhle vlak jsme tedy opustili všichni řádně vyčůraní. Stanice výstupu se jmenovala Chýnov. Hodiny odbily jedenáctou a my jsme byli Jíťou - jihočeskou domácí - odvedeni do vytoužených pelíšků. Děti po krátkém seznámením s terénem školní družiny spokojeně usnuly.<br><br>Sobotní ráno nám provoněly buchty paní Holasové (maminka Jitky), které jsme prokládali perníkem z též výroby. Po vymetení plechů a podlahy jsme se prošli na nádraží, odkud jsme se dopravili do cílového Tábora. Tam se k nám připojil rovněž domácí - Stráček. První cesta samozřejmě směřovala do ubytovny, kterou se nám stala místní Sokolovna - pěkná a prostorná to budova. Po chvilce určené na vybalení a zútulnění tělocvičny jsme se rozdělili do 5 skupin, vždy po 4 dětech a 2 vedoucích, čímž byla ústřední hra o Táboře zahájena.<br><br>Ve stručnosti spočívala ve zjišťování, poznávání a objevování těch nejhezčích historických, přírodních a kulturních míst města.<br><br>Součástí pátrání bylo i nalezení restaurace, kde jsme se občerstvili kuřecím řízkem s bramborami a kofolou. Poté se opět pokračovalo ve vyplňování soutěžních otázek. V 15 hodin byla u sochy Jana Žižky soutěž ukončena. A následovalo prozkoumání podzemí - už ne soutěžní, nýbrž se slečnou průvodkyní. Ta nás provedla pod celým Žižkovým náměstím.<br><br>Příjemně uchození a naplnění dojmy jsme se odebrali do Sokolovny, v níž děti náramně ožily a vydováděly zbytek energie. Vyprchanou odměnu jsme doplnili jednak večeří a druhák vyhlášením výsledků se sladkými odměnami. Nacpaná bříška děťátka opět prohnaly po tělocvičně - nejvíce při oblíbené hře „Ulechtejme vedoucí“.<br><br>S příchodem setmění jsme se vydali na večerní procházku do Holečkových sadů, kde si děti po dvojicích prošly velmi mírně strašidelnou stezku lemovanou mírně strašidelnými vedoucími. Obohaceni o lízátko s nejlepší žvýkačkou na světě (slovy Zajíčka) jsme se loudavě navrátili do Sokolovny a začali ulehat.<br><br>S nedělní snídaní přišlo i balení a úklid. Po nahromadění batožiny jsme vyrazili vstříc nedělnímu počasí jako stvořenému pro procházku. Šli jsme po klidné cestě a mířili do Sezimova Ústí, když tu náhle se před námi zjevili cyklisti a Světový pohár v cyklokrosu. V chůzi jsme zafandili a o chvíli později dorazili do místa určení - k obchodu a tudíž i možnosti nakupování (na to se děti těšily snad od pátku) a Mc Donaldu. Dětičky konečně mohly vytáhnout peněženky a něčím se potěšit. Po lehkém obídku (který byl opravdu výjimečně a zcela neplánovaně v Mc Donaldu), jsme se pěknou procházkou městem vrátili zpět pro batůžky. Děti si ještě chvíli odpočinuly a pomalu jsme vyrazili na cestu k nádraží.<br><br>Jíťa a Stráček nás ještě vyprovodili. Vláček na nás již čekal, tak jsme pohodlně nastoupili, zamávali „místním“ a vydali se na dlouhou cestu domů. Na trase jsme tentokrát měli již jen jeden přestup (byl to fofr). Díky místenkám jsme pohodlně „seděli“. Sedělo asi jen pět dětí a ostatní hráli různé hry, kterými bavili ostatní cestující.<br><br>Do Brna jsme přijeli skoro na čas. Rodiče již na své děti netrpělivě čekali a odvedli si je za hlasitého vyprávění domů.
Webové stránky vytvořeny na Webperfecting
Webové stránky na Webperfecting.com
Vytvořte si webové
stránky !
Vytvořte si web
stránky !